Pivovar

Do pivovarské templářské historie se zapsal nejenom Matouš z Černé Hory, ale i templář Hartleb II z Boskovic, který byl pasován roku 1308 templářem a který svému řádu přinesl hrad Černá Hora a pivovar věnem. Proto Pivovar Černá Hora byl svého času pivovarem templářským BRAXATORIUM TEMPLARIORUM IN MONTE NIGRO.

Pivovar Černá Hora, jako pivovar vrchnostenský, patřil od nepaměti ke zdejšímu panství. Pivovarnictví v černohorském kraji připomínaly šenky a chalupy také v roce 1355. Tehdy se zde vařilo piva mnoho v pivovarech sousedských, ale hlavně v pivovaru vrchnostenském.

První písemná zmínka o pivovaru Černá Hora pochází z roku 1530, kdy panství Černou Horu vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorský z Boskovic. V jejich společné majetkové smlouvě z roku 1530 je zmínka o existenci panského pivovaru Černá Hora.

Výslovně je existence panského pivovaru Černá Hora doložena ke dni sv. Tří Králů roku 1550, kdy sestry Černohorské z Boskovic v Černé Hoře prodávaly Černohorské panství svému strýci Václavu z Boskovic a na Bučovicích. Tehdy statek zahrnoval mimo jiné i pivovar s mýtem.

Po smrti posledního mužského potomka pánů z Boskovic, Jana Šembery Černohorského z Boskovic, přechází celé panství včetně pivovaru do rukou Lichtenštejnů.

Za časů Karla Eusebia z Lichtenštejna byl zastaralý pivovar Černá Hora důkladně opraven.

Po smrti Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna připadla Černá Hora jeho tehdy čtrnáctileté dceři Dominice. Ta se v roce 1719 provdala za knížete z Auerspergu, čímž Černá Hora přešla v držení rodu Auerspergů.

4. května 1802 přišla pro pivovar pohroma. V důsledku požáru vzniklého v palírně tehdy téměř celý vyhořel. Je pravděpodobné, že v tehdejších těžkých poměrech, za napoleonských válek, trvalo delší dobu, než byl provoz v pivovaru obnoven.

Černá Hora se stává majetkem pánů z Geislernu.

Po smrti vdovy Josefy z Geislernu se Černá Hora dostala do vlastnictví rodu z Nebel–Türkheimu.

Panství Černá Hora i s pivovarem kupuje Henrietta, svobodná paní Pereira-Arnsteinová.

Velkostatek i s pivovarem přechází na Henriettinu dceru Floru, a tím zároveň i na rod Friesů, neboť Flora byla provdána za hraběte Mořice Friese. V šedesátých letech 19. století se pivovar (včetně pivovarské hospody a palírny) dostává poprvé ve své historii do nájmu, a to Maxmiliánu Polákovi, jehož otec měl již dříve v nájmu černohorskou palírnu. Polák měl pivovar v nájmu až do roku 1873, kdy se odstěhoval do Brna.

Dne 15. května 1868 v poledne vypukl v pivovaru požár, který strávil střechu nad kuchyní a nad světnicí se sušárnou, ale naštěstí byl brzy zlikvidován.

Hrabě August Fries nechal postavit nový pivovar na místě vedle starého pivovaru a hospody směrem k rybníku, kde dříve bývala zahrada a louka. Starý pivovar byl tehdy upraven na sladovnu tak, že ze starého humna, hvozdu, varny, spilky a sklepa byla vytvořena humna a z hořejších míst sýpky.

Po čtyřech letech se opět ukázalo, že ve vlastní režii velkostatku je podnik neefektivní, proto byl pronajat černohorskému obchodníkovi Šimonu Lövovi (se společníky Berischem a Feinem z Boskovic), který jej vedl se svým synem Robertem až do období kolem roku 1894. Poté se stal novým nájemcem dosavadní Lövův společník Vilém Umgelter z Brna.

Jako reakce na výše uvedené problémy s neefektivním provozem friesovského pivovaru a sladovny vzniká myšlenka na založení rolnické akciové společnosti za účelem jejich převzetí do nájmu. Realizace se ujímají především P. Vincenc Ševčík, farář a poslanec z Vísek u Letovic, František Tesař, statkář z Milonic, František Kanýs, starosta v Černé Hoře, Josef Odehnal, rolník z Bořitova, Josef Marek, rolník z Lysic, a Ludvík Pilnáček, nájemce dvora v Jestřebí.

Podařilo se ustavit Rolnickou akciovou společnost pivovarní a sladovní v Černé Hoře a uzavřít na 20 let nájemní smlouvu na pivovar s jeho majitelem, hrabětem Augustem Friesem. Velice záhy se ukázalo, že založení rolnické společnosti bylo krokem správným směrem. Díky zlepšení organizace výroby, zvýšení akvizičního úsilí i sympatiím, kterým se těšil nový český podnik, neustále vzrůstal počet odběratelů a tím i výroba a odbyt piva.

Rolnická společnost převzala na 16 let do nájmu panský pivovar a sladovnu v Letovicích.

Rolnická společnost převzala pivovar a sladovnu v Předklášteří u Tišnova od zdejšího kláštera.

Mořic Fries nabídl pivovar a sladovnu rolnické společnosti ke koupi, a tak se celý objekt, v tom rozsahu, jak jej společnost dosud užívala, stal jejím vlastnictvím.

Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. 7. 1948 došlo ke znárodnění Černohorského pivovaru a.s. Vyhláškou stejného úřadu ze dne 20. 7. 1948 byl pivovar začleněn do Středomoravských pivovarů n. p. v Brně, čímž ztratil svou právní samostatnost.

Výměrem ministerstva potravinářského průmyslu ze dne 8. 12. 1952 byl s účinností od 1. 1. 1953 zřízen národní podnik Moravské pivovary, se sídlem v Černé Hoře a s provozovnami v Černé Hoře, Jevíčku, Rájci nad Svitavou, Svitavách a Boskovicích. Černá Hora se tak stala sídlem poměrně velkého podniku se značnou regionální působností.

Svým výměrem ze dne 31. 3. 1954 ministerstvo své dřívější rozhodnutí přehodnotilo a s účinností od 1. 4. 1954 už byl černohorský pivovar opět součástí Středomoravských pivovarů n. p. se sídlem v Brně.

Od 1. července 1960 byly v důsledku správní reorganizace (vytvoření Jihomoravského kraje) zřízeny Jihomoravské pivovary n. p. Brno, které od 1. ledna 1961 převzaly do správy též sodovkárny. V rámci tohoto podniku byl černohorský pivovar závodem 04 a měl ještě dalších pět provozů – pivovar Rájec, sladovnu Boskovice a sodovkárny v Tišnově, Olešnici a Jedovnicích.

Jihomoravské pivovary n. p. Brno byly přejmenovány na Jihomoravské pivovary k.p. Brno

Jihomoravské pivovary k.p. Brno přejmenovány na Pivovar Brno s.p.

Pivovar Brno s.p. přejmenován na Pivovary a sodovkárny Brno a.s.

Pivovary a sodovkárny Brno a.s. přejmenovány na Jihomoravské pivovary a.s. Brno

Pivovar přechází do soukromého vlastnictví a stává se akciovou společností s názvem Pivovar Černá Hora a.s.

1. dubna 2010 se pivovar se stává již jako sedmý pivovar v pořadí součástí české pivovarnické skupiny Pivovary Lobkowicz, jejímž hlavním cílem je zachovat tradici vaření poctivého piva v českých a moravských regionálních pivovarech.